Z iniciativy pirátského poslance Jana Lipavského včera v Poslanecké sněmovně proběhl seminář s názvem Čína v mezinárodních vztazích. Poslanci ze sedmi demokratických stran (Piráti, ANO, ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) tu diskutovali o cestě pro českou zahraniční politiku. Cílem bylo rovněž zmapovat rizika, které Peking představuje pro evropskou bezpečnost a ekonomiku. Na konferenci vystoupili mj. přední čeští a zahraniční odborníci jako například profesorka Olga Lomová ze sinologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ředitel projektu Sinopsis Martin Hála, novinář a šéf editor Financial Times Charles Clover či analytička a novinářka Didi Kirsten Tatlow.

„Česko hraje důležitou roli v hledání receptů na řešení čínských hrozeb," řekl místopředseda zahraničního a obranného výboru Jan Lipavský s tím, že význam České republiky jako důležitého spojence při hledání společného postupu vůči ČLR potvrzuje také úroveň hostů, kteří přiletěli do Prahy, aby promluvili na panelu. Zájem předních odborníků o účast na konferenci je dalším důkazem, že Česko není ve světě osamoceno. „Naopak existuje celá řada partnerů, kteří usilují o stejnou věc, tedy nalezení rovnocenného postoje k Číně a jsou schopní a ochotní nám poskytnout maximální podporu,” dodává Lipavský.

Kroky pražského magistrátu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jsou podle Lipavského první dva nárazníky čínské vlny. Právě díky varování NÚKIB před technologiemi Huawei dalo Česko jasně najevo, že kybernetickou bezpečnost nebere na lehkou váhu. „Svádíme tu malé české bitvy, ale principiální otázkou, na které se vše láme, je, zda čínskému vlivu dokážeme, či nedokážeme čelit,” uzavřel Lipavský s apelem, že pokud chceme jako Česká republika vést s Čínou rovný dialog, musí nejdříve naše diplomacie sama narovnat páteř.

Věra Jourová získala portfolio, které je pro Evropskou unii důležité spíše v dlouhodobém horizontu. Ukázalo se, že premiér nebyl schopen vyjednat silné ekonomické portfolio pro českého eurokomisaře, jak dříve sliboval.

„Jako problém vnímáme, že Věra Jourová by měla koordinovat práci Komise ve věci dodržování zásad právního státu. Stejně tak může být problematický dohled na pluralitu médií, kde má Andrej Babiš své jasné obchodní zájmy. Vzhledem k tomu, že Ursula von der Leyen cit.: “bude trvat na nejvyšší úrovni transparentnosti a dodržování etických zásad u všech komisařů” je otázkou, zda by se Věra Jourová neměla těchto rolí rovnou sama vzdát, než vzbuzovat pochybnosti o své nezávislosti,” uvedl místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

Evropští Piráti 19.9. 2019 spolu s drtivou většinou Evropského parlamentu (544 poslanců ze 708 přítomných) podpořili rezoluci o současném stavu jednání ve věci vystoupení Spojeného království z Evropské unie (tzv. brexitu). Rezoluce označuje brexit za “bezprecedentní a politováníhodnou událost” a připomíná, že vystoupení bez dohody dříve označil předseda vlády Spojeného království za “diplomatickou prohru”.

„Pozice Evropského parlamentu je pevná, ale stále konstruktivní. V podstatě čekáme, až zástupci Spojeného království přijdou s jasnými, sepsanými návrhy, které posunou jednání dál. Zatím se z ostrovů ozývají pouze silná slova. Dnešní hlasování znovu ukázalo, že když už je brexit nevyhnutelný, všichni si přejeme, aby byl důstojný, nikdo si nepřeje brexit bez dohody,“ uvedl europoslanec Mikuláš Peksa.

CELOU REZOLUCI SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE.

Piráti žádají dopisem premiéra, ministra zahraničí a ministra kultury, aby se ČR připojila k polské žalobě k Soudnímu dvoru EU ohledně směrnice o copyrightu. Svou žádost staví na nezávislém právním posudku, který stejně jako v případě Polska shledává tzv. automatické filtry, které směrnice zavádí, za protiústavní a tedy zasahující do práva na svobodu projevu a práva na informace garantované Ústavou ČR. V Evropském parlamentu přitom pro směrnici nehlasoval ani jeden z vládních europoslanců. Směrnice prošla až díky její podpoře v Radě EU ze strany bývalého ministra kultury Antonína Staňka.

Pro vysvětlení: Článek 17 (původně 13) ukládá poskytovatelům služeb, tedy firmám jako například Seznam, Google nebo Facebook, mimo jiné povinnost zamezit budoucímu nahrávání děl chráněných autorským zákonem. Tuto povinnost je takřka nemožné vymáhat manuálně a technologické firmy tedy budou muset instalovat nahrávací filtry, které budou nahrávaný obsah automaticky vyhodnocovat, a tudíž také automaticky mazat. Tyto filtry ale nejsou bezchybné a navíc budou muset být velmi přísné, jelikož článek 17 mluví v tomto kontextu o nutnosti “vynaložit veškeré úsilí”.

DOPIS ANDREJI BABIŠOVI.

Rozvojová pomoc je jedním z nejúčinnějších nástrojů jak předcházet humanitárním krizím a pomáhat destabilizovaným zemím jako jsou Ukrajina, Etiopie či Sýrie. Zároveň je dobrou prevencí, abychom jejich následky nemuseli nést v České republice. Navzdory opakujícím se deklaracím o snaze pomáhat přímo na místě krizí a konfliktů se vláda rozhodla již nyní ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie nízké prostředky na rozvojovou pomoc seškrtat. Mimo jiné tak rezignuje na úsilí přibližovat se našim mezinárodním závazkům na oficiální rozvojovou pomoc, které by měly dosáhnout 0,33 % hrubého národního důchodu.

Vzhledem k našim závazkům i prospěšnosti, kterou rozvojová pomoc znamená jak pro postižené regiony, tak i Českou republiku, se budeme snažit záměr vlády zvrátit. „Nesouhlasím s tím, aby se osekávaly finanční prostředky na rozvojovou pomoc, neboť ji pokládám za velice důležitý a účinný nástroj ke stabilizaci z různých důvodů rozvrácených zemí. Rozpočet v této oblasti ještě budeme chtít upravit,“ řekl náš poslanec František Navrkal.

Socha sovětského generála Koněva v parku na Praze 6 již dekády vzbuzuje mezi obyvateli Prahy silné a protichůdné reakce. Piráti z Prahy 6 chtějí, aby o jejím dalším osudu rozhodlo referendum mezi obyvateli na Praze 6. Pomník je součástí veřejného prostoru, Piráti proto věří, že je fér, aby o jeho setrvání rozhodli sami obyvatelé.

„Na nadcházejícím zastupitelstvu Prahy 6 navrhneme, aby se k otázce budoucnosti sochy na náměstí Interbrigády vypsalo referendum. To považujeme v tomto případě za legitimní prostředek, kdy si občané Prahy 6 mohou sami zvolit, v jakém prostředí chtějí žít,“ říká Ondřej Chrást, předseda zastupitelského klubu Pirátů na Praze 6.

Ačkoliv od instalace sochy uběhly už téměř čtyři dekády, veřejná debata i dění okolo sochy zůstává stále živé. Koněvův pomník se rovněž stává obětí vandalismu. Naposledy byla socha pomalována barvou ve druhé polovině letošního srpna. V roce 2015 a následně také v roce 2018 ji opatřila radnice tabulkami ve světových jazycích věnovanou Koněvovým činům.

„Kromě podílu na osvobození části Československa má Koněv na svědomí krvavé rozdrcení protikomunistického povstání v Maďarsku, či se podílel na stavbě berlínské zdi. Konkrétně z dnešního území Prahy 6 pak jednotky SMERŠ pod jeho velením unesly po osvobození československé občany ruského původu do sibiřských gulagů,“ připomíná Jiří Hoskovec, zastupitel za Piráty na Praze 6.

Rusko a Ukrajina udělaly po letech první vzájemně vstřícné gesto. Vlády obou zemí souhlasily s výměnou 35 zadržených lidí. Ačkoliv samo o sobě jde o pozitivní a především pro rodiny samotných vězňů důležitý moment, radovat se by bylo předčasné. Ke skutečnému oteplení vztahů dojde teprve až Rusko vrátí okupované území a podnikne skutečné kroky k nápravě svých válečných zločinů.

Dosáhli jsme malého vítězství v nikdy nekončícím boji za lidská práva. Záběry z opětovného shledání rozdělených rodin 35 ukrajinských vězňů, kteří se po letech vrátili domů, skutečně berou za srdce. Pro nového ukrajinského prezidenta Volodimira Zelenského jde bezpochyby o první významnější politické vítězství. Toto symbolické gesto samozřejmě vítám. Především proto, že o osvobození režiséra Olega Sencova, který byl mezi vyměněnými vězni, jsme se s Piráty dlouhodobě zasazovali. Podepsali jsme mezinárodní petice a zapojili se do kampaně #freeSentsov...

Poslanci by v nejbližší době měli projednat návrh na přesun sídla Mezinárodní investiční banky z Moskvy do Budapešti. Na první pohled nekontroverzní dokument v sobě skrývá množství rizik souvisejících s možným působením instituce s vazbami na Rusko na území Evropské unie. Senátní zahraniční výbor dokonce doporučil, aby Česká republika banku opustila.

Přesunutí sídla Mezinárodní investiční banky vyvolává řadu otázek, kritici tohoto záměru včetně amerického ministerstva zahraničí vyjádřili obavy, že by ji Rusko mohlo využít pro rozšiřování svého vlivu v regionu, mnozí experti zmiňují možné napojení na ruské tajné služby. Maďarská opoziční poslankyně Zita Gurmaiová banku dokonce označila za “Putinova trojského koně”. Senátní zahraniční výbor i kvůli těmto obavám vyzval vládu, aby začala s přípravami pro vystoupení.

Pochybnosti ještě posiluje rozhodnutí maďarského parlamentu udělit bance neobvykle široké výjimky týkající se kontroly její činnosti, osvobození od daní a plné diplomatické imunity pro její zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. V praxi tak hrozí, že přesunem banky na území EU otevřeme dveře předem neurčenému množství potenciálních ruských agentů skrývajících se za identitou pracovníků MIB do schengenského prostoru.

Kromě bezpečnostních obav je nejistý také samotný ekonomický přínos českého působení v Mezinárodní investiční bance, jejíž kořeny sahají do dob Rady vzájemné hospodářské pomoci a mezi jejíž další členy kromě zmíněných zemí patří už jen Bulharsko, Rumunsko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Multilaterální charakter banky a osvobození od daní a dalších regulací z ní navíc činí možný nástroj pro obcházení unijních sankcí vůči Rusku a praní špinavých peněz či sponzorování nelegálních aktivit.

V tomto kontextu se tak jako nejlepší řešení jeví nejen odmítnutí aktuálního záměru, ale také zahájení vážné diskuze o vystoupení České republiky z této podivné bankovní instituce z časů studené války.

František Navrkal:
(*1992, Děčín) je poslanec za Ústecký kraj.

V roce 2012 odmaturoval na Gymnáziu Děčín a byl přijat na ČVUT, kde momentálně studuje obor aplikace softwarového inženýrství. Zatím úspěšně ukončil bakalářské studium tohoto oboru. Profesně se zabývá datovým modelováním a analýzou.

V PSP ČR je členem Ústavně právního výboru a Zahraničního výboru.

Lukáš Černohorský:
(*1984) se narodil v Dlouhé Lhotě u Příbrami. Odkud se přestěhoval do Ostravy.

Vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou, kterou ukončil v roce 2004. Po jejím skončení vystudoval Vysokou školu báňskou v oboru měřící a řídicí technika, který úspěšně ukončil v roce 2010.

V PSP ČR je členem Kontrolního výboru, Organizačního výboru a Výboru pro evropské záležitosti.

Petr Třešňák
(*1983) pirátský poslanec PSP ČR za Karlovarský kraj. Rovněž je předsedou krajského sdružení Karlovarský kraj a dočasným garantem programového bodu energetika. Pochází z Mariánských Lázní.

V letech 1998–2007 pobýval převážně v Plzni. Zde absolvoval nejprve SPŠ Dopravní, obor Informační technologie a poté Fakultu elektrotechnickou, ZČU. Pro zájem o ekologii a energetiku se zde zvolil studijní obor jménem Technická ekologie na Katedře energetiky a ekologie, kde se věnoval převážně obnovitelným zdrojům a jejich nasazení v prostředí ČR. Po absolvování fakulty zakotvil v odvětví jaderné energetiky, kde pracuje doposud jako specialista bezpečnosti. Kromě zájmů již zmíněných, které se promítly i do profesního zaměření, byla již od střední školy jeho hlavní zálibou (životním stylem) punk a hardcore hudba. V současnosti stále hraje v kapelách Ethos of Nemesis a Řetězová reakce.

V PSP ČR je členem Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro obranu.