Jedna z mála forem pomoci, která se nakonec podařila prosadit pro převážnou většinu pracujících: zaměstnance, OSVČ, lidi pracující na dohody. Trvalo to ale dlouho. Část už jsme popsali minule, ale pro pořádek v bodech:

11.3. - otevřený dopis ministryni Maláčové, jednalo se o využití dávek mimořádné okamžité pomoci pro lidi ve finanční tísni, o délku ošetřovného, o ošetřovné pro OSVČ a pracující na DPČ nebo DPP.
13.3. - řada našich podnětů se objevila v návrhu zákona ministryně Maláčové (prodloužená doba ošetřovného, zvýšení věkového limitu dítěte, ošetřovné pro OSVČ). 16.3. - návrh zákona předložen - a zase stažen z jednání vlády.
18.3. - Výbor zdravotní přijal Olgou navržené doplnění usnesení k ošetřovnému o možnost střídání rodičů a navrhl věkový limit pro ošetřovné zvýšit na 13 let věku.
19.3. - Vláda projednala návrh zákona a podali jsme pět pozměňovacích návrhů.
24.3. - zákon projednán ve Sněmovně, z pirátských pozměňovacích návrhů prošlo střídání rodičů! Přijata byla i úprava ohledně hendikepovaných dětí, které chodí do běžných škol (podávalo více stran). Rozhodlo se i o rozšíření ošetřovného i na živnostníky (spolu s odpuštěním půlročního placení odvodů). Pirátský návrh ošetřovného pro dohodáře MPSV explicitně zamítlo.
25.3. - zákon projednán v Senátu.
Dohodáři vypadli.

29.3. - Ministryně Jana Maláčová přislíbila podporu lidem na dohodách.
30.3. - Olga spustila akci Dotazník, aby získala co nejvíc konkrétních příběhů.
2.4. - MPSV mělo přijít s návrhem podpory pro dohodáře, a nic. Podle webu Peníze ještě o několik dní později ministryně uvedla, že návrh má pouze zpoždění. Nikdy víc jsme však o něm neslyšeli.
7.4. - Olga na problém dohodářů znovu upozornila ve Sněmovně.
15.4. - na Výboru pro zdravotnictví se dovídáme, že podpora pro lidi na dohodách se na MPSV reálně vůbec nepřipravuje.
Piráti problém medializují a dál žádají jeho řešení.
17. 4. - ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že o státní podporu požádalo k tomuto datu téměř 200 tisíc lidí. O dohodářích se ani nezmínila. Stejný den J. Maláčová oznámila, že po podrobném ministerském zmapování situace lidí na dohodách, došla k závěru, že dostatečné bude pouze vyplácení dávky MOP. Údajně totiž prý nejde o více než 10 tisíc lidí, kteří reálně státní podporu potřebují. Jenže MPSV uvedlo zřejmě pouze pracovníky na DPP s výdělkem přesahujícím 10 tisíc korun měsíčně (vylučujíc všechny ty, kteří na DPP vydělávají míň, případně všechny ty, co pracují na DPČ). Dohodáři jsou přitom dohledatelní v databázi finační správy i ČSSZ a celkem jich je mnoho set tisíc, pojistné bylo minulý měsíc odváděno ze zhruba 235 tisíc smluv, proto ten odhad cca 150 tisíc osob, o něž jde.
18.4. - Olga spustila akci Dotazník č. 2. Zjišťovala zkušenosti lidí při čerpání dávky MOP. Potvrdilo se, že její neprobíhá tak hladce, jak se prezentuje (zhruba polovina žadatelů dávku nedostane, případně až s velkým časovým zpožděním). Mnoho dohodářů i kvůli tomu nadále bylo bez podpory.
19.4. - ČT odvysílala reportáž o dohodářích ve 168 hodinách, vyšla řada článků v dalších médiích.
20.4. - V pondělí ještě MPSV propagovaje jako řešení situace dávku MOP.
21.4. - Dopoledne na Výboru pro sociální politiku pan náměste k uvedl, že právě píšou pozměňovací návrh. To bylo 10 hodin. Ve 14:30 ho nahráli do systému Sněmovny, a kolem 17:30 jsme ho schválili. Dohodářům tak bylo 21. dubna přiznáno právo na čerpání ošetřovného.

Odkazy na články k tématu najdete v redminu.

OSVČ budou mít úlevy na zdravotním i důchodovém pojištění ve výši minimálních odvodů po dobu půl roku (březen až srpen). Kdo odvádí více, je povinen rozdíl platit průběžně. Celková měsíční úspora ovšem pro OSVČ dosáhne výše 4 896 Kč.

Pro zaměstnavatele se rozjel program ‘Antivirus’, který jim bude proplácet část mzdových nákladů na zaměstnance (za březen 60 %, od dubna 80 %.)

I zde ale stát opomněl lidi, kteří pracují na různé typy dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti (DPP, DPČ). Týká se to těch, kdo vydělávají do 10 tis. měsíčně na DPP nebo méně než 3 tisíce na DPČ a nejsou státními pojištěneci, anebo kdo si vydělává jen nárazově, na smlouvy o dílo apod., ten je "OBZP" (osoba bez zdanitelných příjmů). Na DPP či DPČ je např. i řada lidí v období po rodičovské. Z oficiálních statistik samoplátců nám vyšlo, že se jedná o desetitisíce osob v této situaci. Navíc nevidíme logický důvod, proč je brát jinak než OSVČ. Odpuštění zdravotního pojištění i osobám bez zdanitelných příjmů by navíc mohlo ulevit již teď přetíženým Úřadům práce. Pro stát jednodušší, pro lidi taky. (Pozn. starobní důchodci či studenti, ač na dohody často také pracují, samozřejmě do této katergorie nespadají, za ně hradí zdravotní pojištění stát.)
Bojujeme dál.

Vláda ve snaze chránit nájemníky před výpověďmi z nájmu kvůli neschopnosti hradit nájem vyrobila problém. Místo aby nabídla podporu lidem, kteří přišli o výdělek (nebo jeho část) a poskytla jim finanční podporu třeba prostřednictvím existující dávky mimořádné okamžité pomoci, navrhla zákon, který zakazuje pronajímatelům nájemce vypovědět, když neplatí. Jednak tak přenáší zátěž na pronajímatele (ten přitom třeba splácí hypotéku, kterou hradí právě z nájmu pronajímaného bytu!), navíc vytváří falešný dojem, že nájem si lze "odložit". Už ale neříká, že při tom odložení budou nabíhat úroky. A že budou lidé muset následně po skončení nouzového stavu platit nejen nájem za další měsíce, ale zároveň do konce roku splácet dlužnou "odloženou" částku. Olga na to upozornila během rozpravy k zákonu ve Sněmovně. Vláda totiž argumentovala krom jiného tím, že si lidé díky "odkladu" stihnou vyřídit příspěvek na bydlení a pak už bude všechno ok. No - my tvrdíme, že nebude, ono to totiž nevychází: aby člověk dostal příspěvek na bydlení, musí třeba doložit platby za poslední čtvrtletí. No a když v něm nic neplatil, není z čeho příspěvek počítat.

Podrobně to popisujeme v redminu.

Sněmovna přijala náš pozměňovák k vládnímu návrhu zákona, který řeší zjednodušení dokládání nároku na příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Pro druhé čtvrtletí, které už začalo, budou za doklady považovány ty, které byly předloženy v prvním čtvrtletí. Lidé tak nebudou muset chodit na úřad. Nové žádosti bude možné posílat poštou nebo elektronicky, a to i bez elektronického podpisu. Díky našemu návrhu potom bude možné tuto praxi v případě potřeby zopakovat i v dalším kvartálu, tedy v červenci 2020, aniž bychom to znovu proháněli Sněmovnou!

Týká se to víc než 200 tisíc lidí, kteří by jinak museli na úřady práce osobně!