Na začátku dubna byl schválen vládní balíček na podporu kulturního sektoru v boji s následky současné pandemie. V tomto programu je alokováno více jak 1 mld. czk. Kvitujeme snahu s dopady a neblahými následky pandemie bojovat, nicméně podmínky čerpání jsou nastaveny velmi diskriminačně a zvýhodňují pouze velké a tradiční akce a organizace. Menší a nezávislé formy kultury, které jsou nejohroženější, často na podporu nemusí vůbec dosáhnout. Stejně tak by stálo za hlubší úvahu rozdělení finančních prostředků do jednotlivých programů. Více podrobností se dozvíte v našem článku:

Ministr kultury poslanecké sněmovně předložil návrh na zmírnění dopadů krize v oblasti kulturních akcí. Zákon dává právo pořadatelům ponechat peníze od zákazníků, kteří si je pořídili v předprodeji. S tímto návrhem nesouhlasíme a proto jsme navrhovali bezúročné půjčky producentům přímo od státu.

Jednou z nejpostiženějších oblastí kulturní oblasti je jednoznačně knižní trh. Více než 80 % tržeb plyne z prodeje tištěných knih, a proto představuje uzavření kamenných obchodů velký problém. Vládní opatření sice počítají s pomocí malým nakladatelům, bohužel tato pomoc neodpovídá skutečným škodám. Proto přicházíme s několika systémovými opatřeními, která podpoří celý trh, ne jenom některé podnikatele.

S ohledem na špatnou situaci podnikatelů a živnostníků jsme se obrátili dopisem na předsedu představenstva OSA Romana Strejčka. Dostali jsme ujištění, že provozovatelům, kteří v důsledku vládních opatření museli uzavřít provozovnu, budou autorské poplatky odpuštěny a případné platby uskutečněné s předstihem, budou vráceny. Dále však dopis obsahoval absurdní návrh na úpravu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který by zavedl nucené kvóty českého hudebního a audiovizuálního repertoáru v lokálních médiích. Více info v článku:

Resortní tým Kultura vytvořil a odeslal dotazník vybranému vzorku kulturních institucí napříč Českou republikou. Cílem bylo posbírat dostatek zpětné vazby, abychom byli schopni zjistit hlavní příčiny dopadu pandemie na kulturní instituce a identifikovali problémy, které se následně vhodnými opatřeními dají řešit. Co jsme zjistili a co navrhujeme se můžete dočíst v následujícím článku.

Po tendru na e-shop s dálničními známkami se další IT zakázka objevila i v resortu kultury. Tentokrát se jednalo o částku 450 mil. czk na kulturní portál Czechiana. Projekt měl být velkým archivem našeho kulturního dědictví. Portál ale již existuje v rámci projektu Europeana, takže se jednalo o důvodné podezření, že bude duplicitní. Zakázka byla ministrem kultury zrušena po upozornění pirátského poslance Ondřeje Profanta. Více info v článku.

V dohledné době se v poslanecké sněmovně bude řešit novela knihovního zákona (prošel již 1. čtením). Ta je jistě krokem vpřed, ale bohužel nevyužívá plně svého potenciálu. Její dva hlavní body jsou: povinnost nakladatelů odevzdávat elektronické výtisky Národní knihovně, která jej bude poskytovat dalším knihovnám a částečné vztažení tiskového zákona na elektronické publikace a periodika. Některé body jsou však definovány až příliš úzce a nesmyslně omezují knihovny a její uživatele. Proto jsme připravili čtyři pozměňovací návrhy, které budeme v rámci druhého čtení předkládat:

Audioknihy a podcasty - V návrhu novely není úplně jasné, jestli se má týkat i knih zvukových, tedy tzv. audioknih. Rovněž tak vyplývá otázka, jestli se novela tiskového zákona vztahuje jednak na audioverze “klasických“ tištěných periodik a na takzvané “podcasty,” tedy publikace zpřístupńované přímo ve zvukové podobě a poskytované na vyžádání čtenáře. V tomto bodě proto požadujeme jasné zpřesnění novely zákona, aby tak byl rozšířen i na tyto formy a do budoucna se předešlo zbytečným spekulacím.

Terminál na e-knihy - Po přijetí novely zákona v této podobě by nejen že daná knihovna mohla zpřístupňovat v jednu chvíli e-knihu pouze jednomu čtenáři, ale také by bylo v jedné knihovně možné provozovat pouze jeden terminál pro přístup k databázi e-knih. Ze zákona to sice není úplně jasné, z meziresortního připomínkového řízení to však vyplývá. Takové řešení považujeme za nepřiměřeně restriktivní, až absurdní. Ve velké knihovně by tak čtenáři museli stát frontu na terminál, i když by chtěli číst úplně jinou knihu. V knihovně s mnoha pobočkami, typu Městské knihovny v Praze, bude tak možné umístit pouze jeden terminál. Přitom možnost, aby ve velké knihovně bylo podobných terminálů několik, případně aby terminály mohly být na více pobočkách jedné knihovny, nijak nezasáhne do práv vydavatelů. Proto navrhujeme, aby si jednotlivé knihovny mohly zřídit libovolný počet terminálů, přičemž bude zachován k určitému knihovnímu dokumentu přístup v jednu chvíli pouze jednomu uživateli.

Umístění elektronického výtisku - V současné době platí pro povinný výtisk tzv. “krajská příslušnost,” tedy že povinný výtisk se posílá krajské knihovně podle sídla vydavatele. U povinných výtisků papírových, kde je jich fyzicky omezený počet, je toto pochopitelné, ale u elektronických knih již nikoliv. Vzhledem k tomu, že většina vydavatelů sídlí v Praze, Městská knihovna v Praze je nepřiměřeně zvýhodněna - disponuje vždy alespoň jedním povinným výtiskem, zatímco ostatní knihovny musejí tituly kupovat. Elektronické knihy by mohly tuto situaci efektivně napravit, když by “povinný elektronický výtisk“ mohl být dostupný všem krajským knihovnám. Bohužel se zákon touto cestou nevydává. Zvýhodnění pražské městské knihovny se tedy nadále prohlubuje. Proto k tomuto bodu navrhujeme dva pozměňovací návrhy:

1) rozšíření povinnosti odeslání elektronického výtisku všem krajským knihovnám.
2) rozšíření této povinnosti až po uplynutí jednoho roku od pořízení elektronické publikace.

Druhý návrh by měl být jistým kompromisem, pokud by se nepodařilo vyjednat podmínky pro přijetí prvního návrhu. Nechal by také prostor pro vytvoření většího zisku ze strany nakladatelů a tím pádem by ve výsledku mohl být pro všechny strany přijatelnější.

V následující složce můžete také nalézt dopis adresovaný Ochrannému svazu autorskému, odpověď Romana Strejčka, náš dopis ministrovi kultury a reakci na něj.