Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil zprávu z mise do České republiky. Zpráva odhaluje, že v ČR neexistuje fungující systém pro předcházení střetu zájmů. Problémem je špatná implementace směrnice proti praní špinavých peněz a nedostatečné pravomoci NKÚ. Toto nastavení systémů vyústilo až v masivní střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Komunistická strana Číny (KSČ), že brání své území, které bylo navráceno koloniálními okupanty před 23 lety. Nejde ale o území; jde o svobodu a bezpečnost lidí. Nejnovější pokus o podrobení si 7,5 milionu obyvatel Hongkongu represivním zákonem o národní bezpečnosti byl očekáván, ovšem Evropa ani žádná demokracie ho nemohou tolerovat. ČKS ukázala, jak brutálně jedná s opozicí na 25 milionech Ujgurů - a tam jsme kolektivně selhali, když jsme nejednali a nestanovili jasné hranice. Pokud lidé ve svobodných demokraciích nebudou nyní jednat a bránit se navzájem, bude 23,6 milionu lidí na Tchaj-wanu další na řadě v útlaku ze strany KSČ. Je třeba pokračovat v politice hospodářské nezávislosti na Číně. Naši evropští lídři musí okamžitě odsoudit čínské porušení mezinárodně závazných dohod a nepřátelské činy vůči pokojným občanům Hongkongu. Politika ústupků selhala, nyní je třeba začít klást podmínky.

Evropský parlament v těchto dnech hlasuje o podobě budoucího plánu opatření na minimalizaci dopadů koronavirové pandemie (tzv. Recovery plan). V rámci tohoto plánu budou členským státům vypláceny miliardy eur.

„Je zcela zásadní, aby tyto prostředky byly transparentně přiděleny a neskončily na účtech různých svěřenských fondů a podobně. Piráti proto v souladu s vlastní frakcí Greens/EFA navrhují pět zásadních pravidel, která by měla příjem jakýchkoli prostředků podmiňovat,“ uvádí pirátský eruoposlanec Mikuláš Peksa.

ládní strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána protlačila tzv. koronavirový zákon, který oslabuje parlament a dává vládě možnost vládnout na dobu neurčitou pomocí dekretů bez souhlasu parlamentu. Vývoj v Maďarsku s Piráty dlouhodobě se znepokojením sledujeme a aktuální převzetí moci Orbánem pod záminkou boje s pandemií považuji de facto za konec parlamentní demokracie v Maďarsku.

Na dění v Maďarsku a narušování demokratických principů ze strany vlády upozorňuji již delší dobu. Poslední krok premiéra Orbána je ovšem jasným krokem k autoritářskému zřízení. Vzhledem k tomu, že je Maďarsko členem Evropské unie, jejíž členské státy se zavazují k udržování demokracie, nelze aktuální vývoj ignorovat.

Poslanci Pirátů Petr Třešňák a Lukáš Kolářík se na konci března obrátili na ministra vnitra Jana Hamáčka dopisem, v němž navrhli řešení problémů přeshraničních pracovníků, tzv. pendlerů. Situaci pendlerů skupiny C, která má nyní možnost pracovat v režimu turnusů 21 dní + 14 dní karanténa, považují za problematickou, protože jejich podmínky jsou pro mnoho odvětví nerealizovatelné. Navrhovaným řešením Pirátů je proto tzv. chytrá karanténa pro pendlery a jejich rodiny. Situace se dotýká desítek tisíc lidí a jejich domácností.

„Do turnusového modelu navrženého vládou se zapojí jen velmi málo pendlerů. Zajistit ubytování na souvislou dobu 21 dní není v silách mnoha zahraničních zaměstnavatelů. A následná čtrnáctidenní karanténa bude likvidační jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele,“ komentoval situaci Petr Třešňák, poslanec za Karlovarský kraj, ve kterém je mnoho lidí na práci v zahraničí ekonomicky závislých.

Dvěma českým ministrům, ale také ministrům z Německa, Polska a dvěma eurokomisařům je adresován dopis, který byl odeslán v dubnu a který žádá obnovení fungování vnitřního trhu, zejména volného pohybu pracovní síly. Jedním ze signatářů je také pirátský místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Tomu vadí zejména diskriminační opatření, která nutí přeshraniční pracovníky opatřovat si testy či zůstávat ve čtrnáctidenní karanténě. Kolaja ministrům: zrušte omezení pro pendlery.

Vytvořili jsme online dotazník a databázi příběhů lidí, kteří nám píší svoje příběhy o tom, jak jejich život zasáhly uzavřené hranice. Spolupracujeme s médii, snažíme se na jejich problémy upozornit. Podařilo se nám společně s hnutím Jsme fér opravit chybu ve vládním nařízení, které uzavřelo hranice. Platily výjimky, mimo jiné pro rodinné příslušníky, za které ovšem český právní systém registrované partnery nepovažuje. Nové znění nařízení je rozšířeno i o registrované partnery. Abychom na problém upozornili, interpeloval jsem premiéra Babiše.

Také interpeloval ministra Hamáčka ohledně výjimek pro vstup do ČR pro cizince - kromě registrovaných partnerů také osoby blízké (širší rodina) a nesezdané partnery.

Výbor pro evropské záležitosti projednal první balík dokumentů souvisejících se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal); vedle samotné Dohody, která má formu tzv. sdělení, projednal i dvě nařízení – Evropský právní rámec pro klima a Investiční plán Zelené dohody pro Evropu. Výbor nakonec i díky tlaku Pirátů nepřijal k návrhu Evropského právního rámce pro klima vyloženě zamítavé stanovisko navržené poslancem ODS Janem Zahradníkem, nepřijal však ani konstruktivní připomínky, které navrhoval poslanec Kopřiva. Výbor též projednával ilegální rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów, které představuje ohrožení pro občany a životní prostředí v Libereckém kraji.

Pirátští poslanci František Kopřiva a Lukáš Černohorský se na výboru jasně postavili za Zelenou dohodu pro Evropu, která představuje ambiciózní, avšak nezbytný plán transformace EU na udržitelnou, oběhovou a klimaticky neutrální ekonomiku. Návrh Evropské komise je podle Pirátů i přes dílčí nedostatky jedinečnou příležitostí pro Českou republiku, jak využít investice z unijních fondů ke proměně české ekonomiky z montovny na mozkovnu.

Výbor také schválil návrhy usnesení Františka Kopřivy k Bílé knize o umělé inteligenci a Evropské strategii pro data, koaliční poslanci odmítli jeho stanovisko ke sdělení Evropské komise Bezpečné zavádění sítí 5G v EU.

Nejvíce úsilí poslanec Jan Lipavský v posledních týdnech věnoval kauze státní pomoci, kterou ministři navrhují pro nestrategický podnik, aerolinky Smartwings. Ta by vyšla minimálně na 2,5 miliardy korun z kapsy českých daňových poplatníků, tedy milion korun ročně na záchranu jednoho pracovního místa. Což je neskutečně drahé.

„Společnost ČSA není strategickým podnikem, je to malá aerolinka s několika letadly a pro chod ČR není tato firma zásadní. Majitelé by se měli především pokusit zachránit společnost z vlastních prostředků. Největšími vlastníky jsou Smartwings vlastněné jedním z nejbohatších Čechů a čínským koncernem CITIC. Podporu ČSA s přihlédnutím k těmto faktům a vzhledem k nouzovému stavu, ve kterém se země nachází, považuji za nemravnou. Na plénu navrhu zařadit tento bod k projednání," říká ke kauze Lipavský.

Lipavský opakovaně interpeloval ministry. Tématem se začínají zabývat média a zvedají ho politici a další veřejné osobnosti napříč politickým spektrem. Zabránit této nestydaté nehoráznosti vůči všem daňovým poplatníkům a živnostníkům, kteří pomoc skutečně potřebují, je mou hlavní politickou prioritou.

Evropský parlament v rámci procesu potvrzování řádného hospodaření institucí včera schválil návrhy delegace Evropských Pirátů týkající se Open Source software. Ten bude od nynějška preferovaným řešením a jednotlivé instituce budou v každoročních výkazech hospodaření vykazovat, že takové řešení zvažovaly.

“Je to milník v otevřené a transparentní digitalizaci evropských institucí. Od teď má celý ekosystém Open Source oporu pro jednání o otevřených řešeních. A my jako Piráti budeme rádi tyto principy obhajovat a pokusíme se vyřešit jakýkoli případný pokus obejít tato důrazná doporučení, na kterých se shodla drtivá většina zástupců evropských občanů,“ uvedl pirátský místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

“Svobodný software, tedy Open Source, zvyšuje transparentnost, a tak i důvěru občanů tím, že informace jsou publikovány veřejně a ve strojově čitelných formátech, takže k nim má každý přístup a může je komentovat či využít pro další analýzy. Také kód je veřejně přístupný, což umožňuje participaci a kontrolu ze strany otevřené společnosti a programátorské komunity,“ dodává pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

S větová zdravotnická organizace (WHO) a Čínská lidová republika selhaly při řešení globální pandemie viru COVID-19.
V souvislosti s tím jsem jsem interpeloval vládu premiéra Babiše. Ptám se, jak bude Česko reagovat na pochybení, která k dnešnímu dni stála téměř 200 tisíc lidských životů. Zároveň jsem se postavil za členství Tchaj-wanu ve WHO, které jsme také podpořili na Zahraničním výboru PSP. Podpora Tchaj-wanu je navázáním na pirátskou zahraničně politickou agendu, která se promítla mimo jiné také do partnerství mezi Prahou a Tajpej.

Poslanec František Kopřiva zaslal dopis polské velvyslankyni v Praze, ve kterém vyjádřil znepokojení nad průběhem prezidentských voleb. Ty byly nakonec odloženy.

Blížící se prezidentské volby v Polsku vyvolávají znepokojení o férovém průběhu kampaně i samotných voleb. Změna volebního zákona umožňující korespondenční volbu se provádí na poslední chvíli, což je v rozporu s se standardy Benátské komise. Konání voleb za stávajících podmínek kritizuje polská opozice, samosprávy, neziskové organizace a odborníci na zdravotnictví. Vzhledem k přijatým opatřením proti pandemii Covid-19 také pochopitelně nelze pořádat volební shromáždění, což vzhledem k omezenému přístupu do médií značně pokřivuje rovnou politickou soutěž.

Smutné osudy exulantů z Ruské říše jsme si připomněli u pietní akce s primátorem HMP Zdeňkem Hřibem.
Prchali před Sovětským terorem a mnozí z nich našli nový domov právě v Československu. Před 75 lety 11. 5. 1945 zahajila sovětská tajná služba SMERŠ v Praze operaci mířenou právě proti emigrantům z Ruska, Ukrajiny a dalších národnostních menšin ze Sovětského svazu. Některé zavraždili, někteří byli zavlečeni do trestních koncentračních táborů na Sibiři – nechvalně proslulých „gulagů“. Osud mnoha není dodnes znám. I proto nadále aktivně usilujeme o přejmenování kousku parku na Praze 6 na Park ruského exilu. Na téma jsem už dříve také sepsal blogový příspěvek. V květnu jsme si připomněli také druhé smutné výročí, a to památku obětí genocidy Krymských Tatarů. V roce 1944 bylo Stalinem nařízeno odvlečení přes 200 tisíc lidí z Krymu do pracovních lágrů. Mezi nimi byly hlavně ženy, děti a staří. Kvůli ruské okupaci Krymu utrpení Tatarů stále nekončí.

V kauze výhružný "čínský dopis" Zahraniční výbor během svého dnešního zasedání v závěrečném ustanovení odsoudil jednání Hradu a kancléře Mynáře, který opět odmítl naše pozvání přijít a objasnit otázky, které se ke kauze vážou. Na pozvání odpověděl drze formulovaným dopisem, ve kterém výbor obvinil z nekorektního jednání.
Zahraniční výbor vyčerpal veškeré své možnosti k řešení situace, teď je na čase, aby se záležitost posunula na plénum Poslanecké sněmovny. Je úkolem parlamentu kontrolovat exekutivní složku moci, pod kterou Kancelář prezidenta republiky i kancléř Mynář patří. V případu předsedy Senátu Kubery zůstává mnoho nezodpovězených otázek a je třeba, ve snaze zachovat demokracii a suverenitu našeho státu, zjistit okolnosti, za jakých byl předseda Senátu vystaven tlaku ze strany cizích mocností a za součinnosti představitelů Hradu.
Tajné služby senátorům potvrdily, že Hrad velmi pravděpodobně inicioval vznik dokumentu z čínské ambasády, který byl nalezen u zesnulého Jaroslava Kubery (ODS).
Ke kauze jsem vydal několik komentářů a tiskových zpráv. Interpeloval jsem ministra zahraničí. A opakovaně se vyjádřil pro média. Na Zahraničním výboru PSP jsme vydali usnesení odsuzující kancléřovo jednání.

V rámci schvalování závěrečné zprávy o hospodaření Parlamentu za rok 2018 prosadili Piráti návrhy opatření požadující transparentnější a úspornější fungování evropských institucí. Zejména v době globální pandemie a následujícím ekonomicky choulostivém období by EU měla zajistit, aby v jejích institucích nedocházelo k plýtvání a zneužívání finančních prostředků.

Prvním z návrhů k zajištění šetrnějšího provozu Evropského parlamentu je zřízení jednoho unijního sídla. „V současnosti EU využívá několik budov v Bruselu, Lucemburku a Štrasburku, a tím nutí tisíce zaměstnanců, poslanců a úředních aut ke každotýdenním přesunům mezi těmito lokalitami. To není jen neefektivní a náročné na čas – dle Evropského soudního dvora náklady na provozování několika parlamentních sídel dosahují více než 114 milionů eur ročně. Tato situace není nadále udržitelná, a to jak z finančního, tak z ekologického hlediska,“ komentuje snahy prosadit efektivnější fungování Evropského parlamentu pirátský europoslanec a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Mikuláš Peksa.