Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu nakládání se sbírkami muzejní povahy v několika státních příspěvkových organizacích, přičemž odhalil řadu dlouhodobě neřešených problémů. Závěry úřadu pak byly médii interpretovány poněkud jinak, než jak tomu je ve skutečnosti. Neprávem byla vina přisuzována jednotlivým muzeím a jejím pracovníkům. Hlavní těžiště problémů je v zastaralé legislativě, nedostatku financí nebo personálním podhocení. Hodnocením kontroly NKÚ se zabýval vedoucí Numismatického oddělení Národního muzea a pirátský zastupitel na Praze 2 Lukáš Funk (text analýzy naleznete na odkazu níže společně s interpelacemi). Více se dozvíte v našem komentáři:

V červenci ministr kultury Lubomír Zaorálek odvolal šéfa Národní knihovny Martina Kocandu. Důvodem byla řada předražených zakázek a nejasností, o kterých se v poslední době v souvislosti s touto institucí hovořilo a na které poukazovali i pirátští poslanci Lenka Kozlová a Ondřej Profant. Dočasným vedením byl pověřen odborník přes řízení knihoven Vít Richter:

Poslankyně Lenka Kozlová v průběhu léta zjišťovala, jak se kulturní instituce vyrovnávají s dopady pandemie. Stejně jako v dubnu použila formu kvalitativního průzkumu na vzorku 66 nestátních kulturních příspěvkových organizacích napříč ČR. Zde jsou výsledky výzkumů:

Přestože na přípravu podpůrných programů pro kulturní sektor bylo od jarního začátku pandemie dostatek času, tak vláda nebyla schopna ani v polovině září tomuto velmi strádajícímu odvětví adekvátně pomoci. Žádali jsme nápravu:

Při letní vlně rozvolňování se zdálo, že hudební kluby tuto těžkou situaci přečkají. Návštěvníci se do klubů začali vracet, provozovatelé nasmlouvali představení a vytvořili podzimní program kulturních akcí. V polovině září ale přišlo další uzavření provozů. Bohužel se tak stalo bez adekvátní pomoci pro hudební scénu:

V polovině října vláda konečně vyslyšela naše apely a upravila podmínky programu Covid - kultura II tak, aby umožnila dočerpat nevyužité prostředky z první vlny žádostí. Podstatně také rozšířila okruh možných žadatelů na poměrně široké spektrum pracovníků a institucí z oblasti kulturního průmyslu. Otázkou však zůstalo, jak tato podpora bude dlouhodobě nastavená a jaké přesně podmínky bude obsahovat:

Přes všechna pozitiva rozšířeného dotačního programu Covid - kultura II se zapomnělo na některé ohrožené skupiny. Jednou z podmínek udělení příspěvku bylo také, že žadatel nesmí od státu pobírat žádné jiné dávky. Do problémů se tak dostali maminky na mateřské, aktivní senioři, nebo lidi, kteří díky nefunkčnímu Covid - kultura I přerušili svou živnost. Tím jsme se zabývali a intenzivně se ministerstva ptali:

Ministerstvo kultury představilo na začátku září program Covid – kultura II, který má navázat na předešlou dotaci pro pracovníky v odvětví kultury. Stejně jako předchozí podpůrné opatření je i to současné provázeno administrativní zátěží a řadou problematických prvků, které komplikují život lidem z umělecké branže. K programu Covid - kultura II jsme se mj. spojili s kulturní obcí a zohlednili jejich připomínky k parametrům programu. Poslankyně Lenka Kozlová se následně obrátila na ministryni financí Alenu Schillerovou, která je zodpovědná za přidělování finanční podpory:

V letech 2008 - 2014 OSA neoprávněné vybírala poplatky za rozhlasové a televizní přijímače na neobsazených hotelových pokojích. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za toto konání nedávno pravomocně udělil pokutu za zneužití dominance ve výši 11 mil. kč. Otevřeně jsme vyzvali k nápravě autorského práva a zadali analýzu, která případně povede k možnosti žádat od OSA náhradu:

Naše poslankyně Lenka Kozlová nezahálela ani co se týče oficiální komunikace s jednotlivými ministry, kteří mají na starosti kompenzace v oblasti kultury. Ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se ptala na nevhodné podmínky prvního dotačního programu Covid - Kultura. Ministra kultury Lubomíra Zaorálka pak interpelovala ve věci neutěšeného stavu rozpočtu v oblasti kompenzací pro kulturní a kreativní průmysl a také vznesla dotaz ohledně střetu zájmu dotačních komisí působících v rámci jednotlivých programů Ministerstva kultury. Interpelace naleznete zde:

V uplynulých měsících probíhala (a nadále probíhat bude) intenzivní práce na přípravě pro sněmovní volby, které se uskuteční v říjnu letošního roku. Pracovali jsme na pirátských prioritách, vytvářeli body programu nebo zpracovávali analýzu společného programu s hnutím STAN v oblasti kultury. Důkladně taky probíhá příprava na možné převzetí Ministerstva kultury v případě našeho vládního angažmá, ke kterému se opakovaně sešel Resortní tým a diskutoval jak vize pro resort tak otázky týkající se budoucího kabinetu. Řešili jsme legislativní činnost MK v uplynulém volebním období, jeho organizační strukturu, naší vizi tohoto resortu na další léta nebo případné obsazení nejvyšších pozic a kabinetu ministra.

Společně s RT Informatika spolupracujeme na připomínkování evropské směrnice ke copyrightu. V současné době návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením a na přelomu zimy a jara by se měl dostat na pořad jednání pléna poslanecké sněmovny. V současné době jsme zadali legislativcům důkladný rozbor české verze směrnice, kterou tvořilo Ministerstvo kultury. Jako hlavní sporné otázky vnímáme články 15 a 17. Naposledy se k tomuto tématu vyjadřoval pirátský poslanec Ondřej Profant:

Rozpočet resortu kultury je dlouhodobě podfinancovaný a nedostává se prostředků nejen na regionální kulturu, ale i na vlastní zajištění úkolů Ministerstva. Personálním podstavem pak trpí některá agenda, které nemůže být věnována dostatečná pozornost. Rozpočet na rok 2021 je poměrně podobný letům minulým, nicméně jeho podíl ke státnímu rozpočtu letos klesl na 0,65% (bez nákladů na církve a církevní restituce). Naší dlouhodobu snahou je dostat podíl MK minimálně na úroveň 1% ze státního rozpočtu. Tak to má celá řada vyspělých evropských zemí. V letošním schématu výdajů nicméně musíme ocenit navýšení financí na živou kulturu. V rámci projednávání rozpočtu jsme pak podali dva pozměňovací návrhy. Jeden měl přidat prostředky na financování médií národnostních menšin a druhý na rozvoj materiální a technické základny regionálních institucí. Přestože se v obou položkách dlouhodobě financí nedostává, tak naše návrhy byly sněmovní většinou zamítnuty.