Na ministerstva školství, zahraničních věcí a vnitra zamířila interpelace poslance Jana Lipavského ohledně česko-čínské akademické spolupráce. V blogovém příspěvku pak Lipavský vysvětluje, proč je potřeba provést audit česko-čínských akademických vztahů. Celý článek zde

“Na rozdíl od Česka, kde je výzkum postavený na poctivé vědecké práci nezávislé na státu, v Číně to neplatí. I ve vztahu k partnerům není automatické, že je s nimi jednáno jako rovný s rovnými - čínské univerzity a výzkumníci často nejsou transparentní nebo neříkají celou pravdu o svém výzkumu,” doplnil poslanec Lipavský.

Místopředseda zahraničního výboru Lipavský se také ptal Úřadu vlády, ministerstva průmyslu a obchodu i zahraničních věcí na Komplexní dohodu o investicích mezi Evropskou unií a Čínou.
Jan Lipavský se nadále angažuje v Meziparlamentní alianci k Číně (IPAC). Spolu s kolegy tak upozornilna zhoršující se situaci v Hongkongu, šikanu dánských poslanců ze strany Číny nebo se senátorem Pavlem Fischerem vyzval ministra zahraničí Petříčka k podpoře Austrálie, která se taktéž dostala pod palbu čínské kritiky.
V komentáři také shrnuje, proč by se Česká republika měla přestat účastnit sjezdů 17+1. Komentář J. Lipavského pro Deník referendum

“Ve formátu „17+1“ například není prostor na dialog. Čína k ostatním státům přistupuje s nadřazeností kolonizátora — přezíravě nastavuje agendu a květnatě titulovanými memorandy slibuje lepší zítřky. Nechová se jako partner a nabízí pouze to, co má beztak plnit v rámci skutečných mezinárodních organizací, kde platí práva a povinnosti. „17+1“ totiž není žádnou mezinárodní platformou,” uzavírá Lipavský.

Problematice nadcházející dohody EU-Čína (CAI), kterou bude muset Evropský parlament projednat a (ne)schválit v nadcházejících měsících, se věnuje i europoslankyně Markéta Gregorová. Gregorová veřejnost průběžně informuje a také začala připravovat vnitroparlamentní kampaň proti dohodě. "Jelikož tato dohoda bude mít dopad na unijní zahraniční politiku, diplomacii i spoustu dalšího, vystoupila jsem k tématu i v rámci plenárního zasedaní, které se věnovalo primárně Hong Kongu, a připomněla, že úplně stejně špatně dopadla i EVFTA, dohoda s Vietnamem," komentuje Gregorová.

Europoslankyně Markéta Gregorová vystoupila na plenárním zasedání EP k pokračující situaci v Bělorusku a žádala Radu a Komisi o zvážení dalších sankcí.
Svůj podpis připojila také pod úspěšnou výzvu europoslankyně Maxové vůči českým univerzitám. V Parlamentu předali Sacharovovu cenu běloruské opozici. "K Bělorusku jsem podnikla v prosinci dvě další akce - adoptovala jsem běloruskou vězenkyni, abych pomohla medializovat její případ a vyzvala k psaní dopisů politickým vězňům ve Vánoční výzvě občany a následně zaslala jejich dopisy do Běloruska," dodává Gregorová.

Společně s poslancem Janem Lipavským a zahraničním odborem vznikly webové stránky k pomoci Bělorusku se shrnutím dosavadních akcí, zároveň na radnicích po celé ČR na Den solidarity s Běloruskem vyvěšujeme vlajky.

Piráti se nadále věnují chystané největší veřejné zakázce v historii České republiky, projektu Dukovany II.
Pirátskou vizi jaderné energetiky i představu o tendru na nový dukovanský blog zveřejnili na speciálním webu. Požadavky Pirátů k projektu jsou k přečtení zde.
Ve sněmovně zatím probíhá spor o nízkouhlíkový zákon, který umožní vypsání tendru, o jednání psaly Hospodářské noviny. nebo Seznam zprávy.

Komentář Jana Lipavského pro Politico

Europoslankyně Markéta Gregorová se podílela na přípravě rezoluce k protestům polských žen a mužů proti zákazům potratů, která byla Evropským parlamentem schválena.

Na základě následného zpřísnění potratového zákonu v Polsku Gregorová situaci komentovala a interpelovala Radu EU i Komisi, jak se budou členské státy chovat k Polkám, které přijedou do zahraničí podstoupit potrat. Rada zatím neodpověděla, Komise se za Polky postavila nedostatečně; podporujeme tedy senátora Lásku a jeho novelu potratového zákona. Komentář europoslankyně Gregorové.

Polské ženy mohou v České republice legálně podstoupit umělé přerušení těhotenství. A to i v případě, že by do země přicestovaly pouze za tímto účelem jen na několik dnů. V dnešním prohlášení to uvedlo české ministerstvo zdravotnictví v reakci na tlak vyvolaný poslancem Františkem Kopřivou a europoslankyní Markétou Gregorovou (oba Piráti). Původně ministerstvo zákon vykládalo tak, že provedení potratu cizinkám bez trvalého pobytu v Česku je trestný čin.

Poté, co vláda potvrdila nominaci Adama Vojtěcha na funkci velvyslance ve Finsku interpeloval Jan Lipavský předsedu vlády ohledně kvalifikací a způsobilosti bývalého ministra zdravotnictví bez zahraničně-politických zkušeností pro vysoký diplomatický post.

“Váš personální návrh se jeví neobhajitelným i v kontextu toho, že ač byl Váš nominant více než tři roky členem vlády, coby vrcholného orgánu moci výkonné,.. a zároveň poslancem Sněmovny, nikdy se během výkonu svých ústavních funkcí k jakékoliv zahraničně politické otázce, dotýkající se České republiky, byť jen jediným slovem veřejně nevyjádřil. Neučinil tak, ačkoliv za uvedenou dobu měl coby politik a veřejně činná osoba možnost, ale dokonce i povinnost, se vyjádřit k celé řadě závažných zahraničně politických a bezpečnostních otázek, jež se naší země bytostně dotýkaly, a to ať už šlo o bezpečnostní hrozby plynoucí z agresivního a diverzního chování Ruska a Číny vůči České republice a dalším demokratickým státům, brutální potlačování základních lidských práv a občanských svobod v Číně, Hong Kongu, Rusku či Bělorusku či bezpečnostní problematiku spojenou s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany,” komentoval situaci Lipavský.

Ke konci ledna začala gradovat situace kolem Alexeje Navalného, europoslankyně Gregorová se podílela na přípravě rezoluce, která jeho uvěznění odsuzovala. Připojila se také k apelu na vysokého představitele Josepa Borrella, aby namířil sankce na vytipované oligarchy. Po odsouzení Navalného na tři roky europoslankyně opět apelovala na Borrella, aby podpořil občanskou společnost, která má Navalného jako symbol, ale zásadní problém je v korupci a ta jen tak nezmizí z očí.

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell jen několik dnů po zadržení opozičního předáka Alexeje Navalného v Moskvě navštívil Rusko, aby, svými slovy, „otestoval, zda má Kreml zájem zvrátit negativní trend vztahů s EU“. Rusko se snaží ukázat, že jej nelze sankcemi přinutit ke změně politiky. A Josep Borrell sehrál při návštěvě Ruska part, který mu napsal Kreml: pomohl Putinovi, ublížil ruské občanské společnosti, poškodil Západ a ztrapnil Evropskou unii. Gregorová Borrella vyzvala k odstoupení. Článek M. Gregorové zde

Českým kyberprostorem cyklují nepřetržitě desetitisíce řetězových e-mailů obsahujících dezinformace. Unikátních 150 až 300 se jich podaří každý měsíc zachytit. Uvedlo to občanské hnutí Čeští elfové, kteří dezinformace mapují. V posledních měsících témata e-mailů masivně posílily nepravdivé zprávy týkající se nemoci Covid-19, aktuálně je jich více než polovina. Řetězovými e-maily často nevědomky šíří dezinformace senioři, kteří jsou mimořádně zranitelnou skupinou. Právě na ně se teď zaměřuje nová osvětová kampaň „Za sebe“ pirátské europoslankyně Markéty Gregorové.

„Od ledna 2021 sílí narativ, že ‘EU selhala v zajištění vakcinace’, že ‘západní vakcíny jsou nebezpečné nebo neúčinné’ a že ‘evropské elity z ideologických důvodů brání využívání ruské vakcíny Sputnik V’. Od počátku tohoto roku je také nápadný posun v narativech od ‘vakcinace je nebezpečná’ směrem k ‘západní vakcíny jsou nebezpečné, ale ruský Sputnik V je účinný a neprávem opomíjený’,” uvádí mluvčí Českých elfů Vít Kučík. Na co si dát pozor?

Podle Markéty Gregorové se dezinformace často schovávají za pokroucenou realitou, která obsahuje zrnko pravdy. „Dezinformátoři to dělají schválně, aby bylo náročné informace zpochybnit. Díky tomu působí zpráva důvěryhodně,“ říká europoslankyně. Častými znaky jsou pak velká písmena, mnoho barev a přítomnost vykřičníků nebo tří teček (…) za návodnými myšlenkami. „Ty otevírají prostor větší fantazii. Kdyby byla zpráva konkrétní, bez vašeho doplněného pocitu, byla by pro vás méně uvěřitelná,“ vysvětluje Gregorová.

Pirátům se podařilo upravit návrh zákona o Vojenském zpravodajství, u jehož první verze hrozilo vážné ohrožení soukromí na internetu a nepřiměřené postihy poskytovatelů internetového připojení. Naopak Sněmovna odmítla pirátské návrhy na posílení kontroly Vojenského zpravodajství a omezení, aby Vojenské zpravodajství nemohlo provádět tzv. aktivní zásah, určený k odvracení závažných kybernetických útoků, na žádost Policie ČR. Přijetí původní verze zákona by mohlo znamenat zavádění sond, které by mohly svévolně sledovat uživatele v komunikačním systému, ať už na internetu nebo u telefonních operátorů.

„Zatímco naši největší výhradu, tedy potenciální narušení soukromí v online komunikaci, se nám podařilo vyjednat do společného pozměňovacího návrhu, nedostatečné nastavení mantinelů pro tzv. aktivní zásah v návrhu zákona zůstalo. Sněmovna navíc odmítla naše návrhy na posílení kontroly Vojenského zpravodajství, proto jsme zákon nemohli podpořit,” uvedl poslanec František Kopřiva.

Právě český hlas může rozhodnout, zda Evropská unie zakročí proti daňovým únikům velkých nadnárodních firem. Brzy se totiž bude rozhodovat o návrhu pravidel vykazování zisku podle jednotlivých států, což podle propočtů Pirátů ušetří jenom Česku na zhruba 10 miliard korun ročně. Rozhodnutí o návrhu je jednou z priorit nového portugalského předsednictví Rady EU.

Příjmy nebo zaplacené daně a to evidované pro každou zemi zvlášť. To je ve zkratce nový systém transparentního vykazování zisků.

„Dnešním dnem spouštíme kampaň a informační web k novému systému transparentního vykazování zisků. Důvod je jednoduchý – chceme vysvětlit, proč je veřejné vykazování důležité, a přesvědčit poslance a vládu, aby hlasovala PRO přijetí tohoto transparentního nástroje v evropské Radě pro konkurenceschopnost. Aby návrh prošel, musí ho schválit 15 z 27 zemí EU a tyto země musí reprezentovat alespoň 65 % celkové populace EU. Situace teď vypadá velmi těsně, takže český hlas bude hrát naprosto zásadní roli,“ vysvětluje pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Více se dočtete zde.

Ani jsme se nenadáli a další rok je v plném proudu. Jelikož stále platí omezení při cestování do Belgie a zpět, trávím své pracovní dny doma a občas v kancelářích naší delegace u brněnských Lužánek nebo na pražském Karlově náměstí. Můj program však nebyl o nic chudší, než kdybych poslední měsíce prožil v Bruselu. O čem tedy stojí za to vědět?

Koncem minulého roku Evropská komise vydala návrhy dvou klíčových legislativních balíků týkajících se budoucnosti Internetu. Akty o digitálních službách a trzích se věnují, mimo jiné, cílené on-line reklamě a nahlašování i odstraňování nelegálního obsahu nejen na sociálních sítích. U posledního jmenovaného si dlouhodobě stojím za tím, že o blokování příspěvků a uživatelů mají rozhodovat soudy, nikoli soukromé společnosti. Takový názor jsem zastával i zkraje ledna, kdy byly zablokovány účty Donalda Trumpa. Počátkem tohoto měsíce jsem pak měl možnost o stejném tématu mluvit i na plénu Evropského parlamentu. Nedávno jsem se navíc stal stínovým zpravodajem pro Akt o digitálních trzích v rámci výboru pro kulturu a vzdělávání. Díky tomu mám možnost ovlivnit prostředí on-line k větší decentralizaci, otevřenosti, svobodě a transparentnosti.

Stejně tak jsem se koncem února jasně postavil proti nedávno přijatému australskému zákonu. Ten nutí on-line platformy k tomu, aby platily médiím, když uživatelé sdílí odkazy na novinové články. Proč je to hloupost? Protože dezinformační weby rádi poskytnou licenci zdarma, aby měly větší prostor pro šíření svých zpráv. Stejně tak mají velké mediální domy rozhodně lepší pozici pro vyjednávání než malé, a často investigativní, redakce, kterým tento zákon nepomůže. Řešení tkví v nastavení konkurenčního prostředí na dnes kolabujícím trhu. Tomu dnes dominují giganti jako je Facebook. Jedním z nástrojů je interoperabilita, která uživatelům pomůže využívat sociální sítě a komunikační nástroje dle jejich volby.

Samozřejmě jsem komentoval i aktuální dění, jakým je zejména pandemie, ochrana životního prostředí, kvóty na české potraviny nebo Fond obnovy, jenž má Evropě i Česku pomoci zejména s obnovou ekonomiky po pandemii.
Stále ale zůstávám věrný svým klíčovým tématům, jako je prosazování Open Source řešení i svoboda na internetu.

Zajímají Vás moje další postoje? Pak doporučuji přečíst rozhovor pro Euractiv.cz, který proběhl koncem ledna.

Celkem 30 pozměňovacích návrhů se tento týden podařilo v Evropském parlamentu prosadit pirátským europoslancům. Návrhy pomůžou členským státům s férovým žádáním o dotace do výzkumu nebo třeba na nové reformy. Vše bylo součástí tzv. Nástroje pro technickou kontrolu (TSI), jehož zpravodajem byl europoslanec Mikuláš Peksa.

„Potřebujete poradit, jak přeorientovat region závislý na uhlí novým směrem? Snažíte se o digitalizaci státní správy? Připravujete velkou systémovou reformu sociálních dávek? S tímhle TSI dokáže státům pomoci, protože takový úkol může snadno přesáhnout kapacitu jednotlivé země. Nástroj pro technickou podporu vám dá přístup k radám i finanční podpoře a umožní potřebné reformy reálně provést,“ vysvětluje Peksa.

Miliardy korun do digitalizace a také lepší kontrola nakládání s penězi na překonání ekonomické krize způsobené koronavirem. To na začátku února ve zkratce schválil Evropský parlament. I díky tlaku pirátských europoslanců se podařilo zajistit dobré podmínky pro čerpání až 182 miliard korun z unijního Fondu obnovy. Teď už záleží na české vládě, jak smysluplně peníze skrz Národní plán obnovy vynaloží.

Piráti podpořili návrh, díky kterému bude více transparentní, kam evropské peníze poputují. „V Evropském parlamentu se nám nakonec povedlo zavést aspoň základní pravidla transparence, povinné minimální investice do digitalizace a pravidelnou kontrolu jak program pokračuje a jestli jsou peníze vynakládány efektivně. V povinné transparenci je pak hlavně na úrovni členských států stále dost mezer, ale tento investiční plán je svými pravidly určitě posun vpřed,“ říká europoslanec Mikuláš Peksa.

Pirátský poslanec a vedoucí resortního týmu EZO František Kopřiva se pro rok 2020 stal nositelem ceny Genderman, která je určena mužům, kteří se zasazují o rovnost pohlaví a stejné příležitosti pro všechny. Ocenění uděluje Otevřená společnost. Nejmladší pirátský poslanec ve Sněmovně dlouhodobě prosazuje například ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, účastní se aktivně za Piráty zasedání Výboru pro vyrovnané zastoupení při Radě vlády pro rovnost žen a mužů, v minulém roce bojoval proti omezování reprodukčních práv polských žen a vystoupil proti hanlivým sexistickým výrokům na plénu Sněmovny. Více info zde

Piráti s napětím i znepokojením sledovali potvrzení v úřadu a inauguraci Joe Bidena a události, které je doprovázely. Jan Lipavský komentoval situaci pro Českou televizi 7. ledna 7. i 20. ledna.

Julian Assange nebyl vydán do USA, M. Gregorová se pozitivně vyjádřila k rozhodnutí, ale skepticky k precedentu, který nebyl o tom, zdali je nevinný. Komentář europoslankyně Gregorové

Souhlas Evropského parlamentu s dohodou o odchodu Velké Británie z Evropské unie zatím není jasný. Špatná dohoda může totiž podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové poškodit evropské občany podobně jako tvrdý Brexit. Na vyhodnocení je tak podle ní potřeba čas. Zda je dohoda opravdu úspěchem by měli rozhodnout Rada i Parlament do konce února. Vyjádření europoslankyně Gregorové

Europoslankyně Gregorová uspořádala konferenci ke studii o vývozu nelegálních zbraní z Balkánu a jak končí v rukou teroristů, s kolegou Janem Lipavským nastínili a představili z českého Parlamentu možná řešení.

Evropský parlament také schválil zprávu o využití umělé inteligence pro vojenské a civilní účely. Přestože Piráti oceňují snahu o změnu právní úpravy v této oblasti, obávají se jejího zneužití a následného porušování lidských práv. Místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja i ostatní pirátští europoslanci tak hlasovali proti.

Mikuláš Peksa - Digitální euro: Otázky a odpovědi Otázky a odpovědi k digitálnímu euru zde

Díky evropským penězům dostali mladí kuchaři a číšníci ve Středočeském kraji šanci získat potřebnou praxi a následně i zaměstnání. Projekt „Záruky pro mladé“ motivoval zaměstnavatele, aby dávali nováčkům na pracovním trhu více šancí. Díky příspěvkům na jejich mzdu byli totiž ochotnější umožnit jim získat nezbytné pracovní zkušenosti. Na podobné projekty půjde dalších 47,5 miliard EUR, které minulý týden schválil Evropský parlament.Více info zde

Konec uhlí v nedohlednu. Vláda stáhla z jednání materiál s doporučením Uhelné komise přestat využívat uhlí pro teplo a elektřinu v roce 2038. Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy je ale uvažovaný rok příliš pozdě. Na obnovu krajiny a nová odvětví Česko dostane desítky miliard korun, musí ale splnit ambiciózní emisní závazky. Vyjádření europoslance Mikuláše Peksy

V rámci pirátského e-learningu jsme měla již dva webináře, jeden o tvorbě zákonů v EU, druhý o tom, co takový europoslanec vlastně dělá.