• Trojice digitálních zákonů ve finále
• Co přesně znamenají sítě 5G a jak fungují?
• Nárůst výdajů v IT státu o 60 % za 5 let
• Evropská komise o API
• Pracujeme na plánu kyberbezpečnosti
• Praha 3 jde příkladem v open source
• Bilance v polovině volebního období

Sněmovna ve třetím čtení schválila zásadní zákon české digitalizace, který garantuje občanům postupně do pěti let možnost komunikovat s úřady a státem elektronicky z pohodlí domova nebo z mobilního telefonu. Završila se tak více než roční konstruktivní spolupráce sněmovních politických stran, odborníků z komerční sféry a rezortů ministerstev.

Podrobnější informace o zákonu
Tisková zpráva
Senátní tisk 153

Novela zákona o bankách, známá také pod pracovním názvem SONIA (soukromoprávní NIA), umožní bankám a pojišťovnám poskytovat identitní služby pro potřeby e-governmentu. Občané se tak budou moci přihlásit přes svoje internetové bankovnictví k digitálním službám státu. Toto řešení umožní rozšíření elektronické identity na velkou část populace. Dosud protežované e-občanky se mezi lidmi totiž příliš rychle nerozšiřují. Zákon 26. listopadu prošel druhým čtením v poslanecké sněmovně.
Prvním velkým testem bude Sčítání lidí, domů a bytů 2021.

Sněmovní tisk 554

Zákon přinášející povinnost krajů vést digitální technickou mapu v jednotném formátu je nyní také projednávám garančním výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jejich zavedení by mělo zlepšit informovanost o vedení technické infrastruktury a zrychlit stavební řízení. K zákonu bylo formou komplexního pozměňovacího návrhu přidáno i právní ukotvení komponent nutných pro digitalizaci stavebního řízení, jako je Národní geoportál územního plánování, digitalizace územních řízení, rozhodnutí a stavebních povolení, Portál stavebníka, Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů, Evidence elektronických dokumentací a vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě v elektronické podobě.

Ondřej Profant podává dva pozměňovací návrhy týkající se zpřístupnění dat jako otevřená data a zrušení nadbytečné neveřejné části mapy. Druhý jmenovaný je inspirován tím, jak digitální technická mapa funguje v Praze, a jeho prosazení by výrazně zlevnilo implementaci systému. Návrh prošel 26. listopadu druhým čtením v Poslanecké sněmovně.

Podrobnější informace
Sněmovní tisk 525

Základní vymezení cloudovych služeb pro veřejnou správu je definováno v rámci zákona o právu na digitální službu. Zákon počítá s rozdělením na komerčně poskytovaný cloud a státní cloud (pro kritické systémy). Další specifikace bude projednávána v rámci zákona s pracovním názvem DEPO, který nyní připravuje Ministerstvo vnitra.
Přípravu e-gov cloudu dlouhodobě sledujeme a dohlížíme, aby jeho zadání bylo dostatečně otevřené, neprotěžovalo některé dodavatele a technologie a bylo otevřené i menším poskytovatelům cloudových služeb. Zároveň je třeba být na pozoru, aby stát neoutsourcoval kritické systémy mimo svoji kontrolu, případně nezakázal sám sobě poskytovat služby, jak se objevilo v jednom z (naštěstí nepřijatých) pozměňovacích návrhů.
Problémem zůstává, že většina klíčových záležitostí včetně uvedení celého systému do chodu spadá do pravomocí exekutivy, nikoliv legislativy.

Zákon o právu na digitální službu

Pokračuje boj za svobodný internet. Poté, co byla směrnice schválena Evropským parlamentem a Radou EU, mají členské státy dva roky na to, aby směrnici implementovaly do svých právních řádů. Ondřej Profant se proto účastní za Piráty konzultačních skupin Ministerstva kultury k implementaci této směrnice. Již došlo k prvním ústním konzultacím a začalo se článkem 15, tedy tzv. „daní z odkazu“. Ministerstvo nicméně řeklo, že bude do znění směrnice zasahovat jen minimálně, dá se tedy očekávat, že nastane podobná situace jako ve Francii, kde implementace článku 15 skončila pro vydavatele fiaskem. Ústní konzultace k článku 17 (automatizované filtry nahrávaného obsahu) jsou plánovány na prosinec a příprava pirátského komentáře pro ministerstvo je již v plném proudu.

Jak pokračuje boj o záchranu internetu v EU?

Chystá se Sčítání lidí, domů a bytů 2021, a protože vláda a Český statistický úřad podcenily přípravu potřebného zákona, jde do sněmovny až nyní a má být projednáván ve zrychleném řízením.
Obecně jde zákon dobrým směrem, převážná část Sčítání má být provedena online a data mají být zčásti aktualizována každé 3 roky prostřednictvím tzv. malých cenzů, která budou řešena čistě administrativně, bez terénního šetření. Z tohoto důvodu budou některé údaje, které neexistují v administrativních zdrojích (např. dosažené vzdělání), uchovávány průběžně v pseudoanonymizované podobě. Věcně je největší rozdíl oproti minulému Sčítání v datech o víře a vyznání, které už nemají být nadále sbírána.
Z hlediska technického zabezpečení stát plánuje vybudování několika IT systémů zadávaných bez soutěže Státní tiskárně cenin - centru sdílených služeb. Uvedená maximální cena se zdá být značně přemrštěná.

Sněmovní tisk 622

Návrh zákona, který předpokládá zjednodušení administrativních procesů při zakládání obchodních společností, byl předložen Poslanecké sněmovně už v březnu skupinou poslanců v čele s Piráty. Z důvodu nedostatku aktivní podpory ostatních stran zákon stále neprošel ani prvním čtením a čeká dál na projednání sněmovnou. Vláda má bohužel při zařazování zákonů na pořady schůzí jiné priority.

Informace o návrhu zákona
Sněmovní tisk 446

Vláda chystá aktualizaci nařízení č. 425/2016 Sb., o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data. Návrh obsahuje 23 nově zveřejňovaných datových sad. Nejde však o žádnou revoluci, všechna data jsou totiž již nyní nějakým způsobem zveřejňována. Hlavní přínos tedy tkví ve strojově čitelném, otevřeném formátu a v katalogizaci v NKOD.

Materiál v systému eKLEP

Magistrát hl. m. Prahy má nově CityVizor! Tedy webovou aplikaci, kde snadno zjistíte kam jdou veřejné prostředky tohoto velkého úřadu. CityVizor vyvinulo Ministerstvo financí, nyní ji provozuje a dále vyvíjí spolek Otevřená města ve spolupráci s platformou Česko.Digital. Aplikace je open source, čili je volně dostupná a její zdrojový kód si může každý stáhnout z GitHubu.

Každý, kdo má zájem, najde na https://cityvizor.praha.eu/ v přehledné podobě informace o tom, za co Praha utrácí, jakým dodavatelům proplácí faktury nebo jaké jsou příjmy města. Aplikace je navíc provázána s registrem smluv a úředními deskami, a koncentruje tak i další informace o hospodaření města.

Aplikace CityVizor vyhrála 1. cenu v soutěži Společně otevíráme data v kategorii Transparentnost.

Datová platforma Golemio, kterou používá a vyvíjí hl. město Prahy, byla zveřejněná jako open-source. Nová verze Golemia byla vyvinuta Praze na míru, jedná se o datový sklad a platformu, která poskytuje API pro přístup k otevřeným datům. Golemio v současné době poskytuje ve formě otevřených dat údaje například o svozu odpadu, o poloze autobusů, parkování nebo data z řady senzorů umístěných v pražských ulicích. Můžete tam najít i pár hotových aplikací.

Aplikace vyhrála 1. cenu v soutěži Společně otevíráme data v kategorii Open Source.

Německá největší vládní strana CDU přijala usnesení podporující svobodný software. CDU v něm hájí principy otevřených kódů a otevřených standardů. Software vznikající za veřejné peníze by měl mít veřejný kód a veřejné služby by měly mít dostupná API, a tím podpořily vznik navazujících služeb třetích stran.
Pirátská strana tento princip už od svého vzniku aktivně aplikuje a podporuje - zveřejňováním kódů pirátských aplikací, nasazování svobodného softwaru v obcích a městech a nejnověji podporou překladu publikace Public Money? Public Code.

Více informací

Pro projekt plánu kybernetické bezpečnosti hledáme aktivní lidi se zájmem o kyberbezpečnost, kteří budou schopni rešeršovat dostupné zdroje a kompilovat je do čtivého materiálu. Cílem je sestavení akčního dokumentu shrnujícího principy a doporučené strategie pro zajištění kybernetické bezpečnosti na úrovni jednotlivých úřadů.

Pro projekt interaktivních formulářů pro veřejné služby hledáme nadšence se základní znalostí Pythonu. Cílem je definování online formulářů prostřednictvím platformy Docassemble a jejich napojení na další služby (veřejné registry, datové schránky) prostřednictvím Python knihoven.